Od začátku, jen na návštěvě

Jsi zde doma ale já tě tu již nepoznávám.

V domě bez vyhlídky stojíš mlčky vedle mě.

Jsi zde doma a připadáš mi cizí.

Od začátku jsem zde byl jen na návštěvě jako vítaný host pro tvůj plán.

Od začátku jsme nikdy nebyli sami. Vždy u toho byli jiní. Kteří sobecky bránili našemu štěstí.

Říkáš, že ti kolem jsou Tví lidé. Máš pocit, že o Tobě všechno vědí. Ale je to jen pocit, který volá po lásce Tvých rodičů.

Dopustila jsi to. Nikdy jsi to nechtěla vidět. I když jsi to celou dobu věděla.

Říkáš, že jsi zde doma ale já musím být někde zcela jinde.

Ukradli jsme trochu času přesto nás zase dohání.

Tvé domnělé doma nenabízí prostor pro lásku ani pro jiného člověka.

Nikdy jsi se mnou nemluvila – snad bych to byl i pochopil. Ale ty mluvit neumíš.

Od začátku jsem byl jen na návštěvě.

A nyní jsem jen trpěný host, protože ani beze mě by to nebylo lepší.